close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Velikonoce

Obrázky velikonočních kraslic

6. dubna 2007 v 7:00 | Diddlík
kraslice v ošatce






























Jarní svátky v Británii

5. dubna 2007 v 21:41 | Diddlík
JARNÍ SVÁTKY V BRITÁNII
Už předvelikonoční období se v Británii vyznačuje řadou zvyklostí a tradic. Patří mezi ně i pořádání jarních závodů osmiveslic univerzit z Cambridge a Oxfordu na Temži v Londýně, oslava jarní rovnodennosti nebo docela zvláštní tradice palačinkových závodů. Těmi je pověstné městečko Olney z hrabství Buckinghamshire. Tam se s palačinkami běhá o závod už od roku 1445. Závodí ženy - mužům je tato tradice odpírána - a trať vede od kostela k tržišti. Na pánvích mají závodnice při běhu, který startuje pravidelně odpoledne o masopustním úterý, rozpečené lívance. Modernizace tradic letos změnila zvyklosti, jako atrakce například běhal s pánví i britský ministr sportu. I když se občas tvrdí, že vlastní svátky Velikonoc v Británii nepřinášejí žádné tradiční zvyky, není to tak docela pravda. Přitom je fakt, že mnoho lidí ani netuší, proč se Velikonoce slaví. Podle průzkumu má jedna třetina populace svátky jara zafixované jen ve spojení s vajíčky, ale netuší proč.

Velikonoční vajíčka

Vajíčka k těmto svátkům patří i v Británii, i když jinak než u nás. Kromě slepičích a křepelčích, která jsou v prodeji po celý rok, zahrnuje velikonoční nabídka i vejce krocaní, bažantí, a dokonce i pštrosí. Kdo chce být superoriginální, najde v obchodním domě Harvey Nichols ivajíčka racků, ale ta musí být před uvedením na trh uvařená, tak stanoví zákon. Nejvíc se ovšem objevují vajíčka čokoládová. V britských rodinách se o Velikonocích pořádají přímo "hony na vajíčka". Děti po celém bytě hledají ukrytá čokoládová vejce, a kdo najde, ten hned konzumuje. Výrobci nabízejí z čokolády nejen tradiční vajíčka, ale i obligátní kuřátka, zajíčky a další figurky. Na velikonoční svátky se v Británii prodají doslova tuny čokolády. Každoročně se obchodní domy předhánějí, kdo bude mít v nabídce nejtěžší a největší, popřípadě nejoriginálnější vajíčko. K vidění i ke koupi jsou obří čokoládová vejce o hmotnosti několika kilogramů. V roce 1997 místní firma Cadbury prodala o Velikonocích čokoládová vajíčka v takovém množství, že postavena na sobě by se tyčila devětsetkrát výš než Mount Everest. Milovníci drahých kamenů zase mohli ve vajíčku jiné podnikavé firmy najít ukryté diamanty. Největší v hodnotě tisíc pět set liber. Klenotnictví Garrard lákalo v roce 1966 zákazníky na vejce zlatá. Tento velikonoční dárek měřil sice jen třináct centimetrů, ale vážil víc než tři kilogramy a dvaadvacetikarátové zlato bylo přikrášleno rubíny, smaragdy a diamanty.
Další akce
Velikonoce jsou každoročně časem, kdy se ve Velké Británii po období zimy otevírají opět brány kulturních památek, historických budov a zahrad. Tradicí jsou i velikonoční průvody. V londýnské Covent Garden se koná tradiční soutěž pivovarských spřežení a pouštění draků. Právě Velikonoční neděle a pondělí patří nejrůznějším přehlídkám draků v Hampsteadu i na dalších místech Londýna. V některých částech Anglie přežívá starý zvyk, kdy o druhém pondělí po Velikonocích ženy přivazují muže k židlím a vymáhají na nich jako výkupné drobné mince. Muži jim stejným oplácejí den poté, ale výkupným bývá polibek.

Bílá neděle

5. dubna 2007 v 21:37 | Diddlík

Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Velikonoční pondělí

5. dubna 2007 v 21:35 | Diddlík

Velikonoční pondělí

  • toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
  • O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.

Boží Hod Velikonoční

5. dubna 2007 v 21:34 | Diddlík

Boží Hod Velikonoční

  • provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
  • Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
  • Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
  • Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
  • Pečou se velikonoční beránci

Bílá sobota

5. dubna 2007 v 21:33 | Diddlík

Bílá sobota

  • Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
  • Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.
  • Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když knez oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
  • Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.
Zvyky:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole,aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.
Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

Velký pátek

5. dubna 2007 v 21:30 | Diddlík

Velký pátek

  • V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
  • Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
  • Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
  • Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
  • Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.
Pověsti:
Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.
Zvyky:
vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Zelený čtvrtek

5. dubna 2007 v 21:28 | Diddlík

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme. Jaroslav Seifert
  • Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
  • Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházez i odtud.
  • Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
  • Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Zvyky:
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.
Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.
Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.
Je dobré v tento den sít len a hrách , protože vše dobře prospívá.
Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbly a naopak peníze si k Vám cestu našly.

Sazometná středa

5. dubna 2007 v 21:26 | Diddlík
Po modrém pondělí, žlutém úterý přichází první den ze svatého - pašijového týdne a je to sazometná středa
Sazometná středa
  • středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo szometná, protože se vymetaly komíny.
  • Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Legenda o tradici malování vajec

5. dubna 2007 v 21:22 | Diddlík
Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Vysévání obilí

5. dubna 2007 v 21:21 | Diddlík
znamená počátek zemědělských prací
Do sesazovaných misek používáme rychlené jarní květiny např. hyacint, narcis, krokus, tulipán, sněženky a petrklíče atd. Součástí aranžmá může být vyseté obilí, rychlené větve keřů, malovaná vajíčka a ozdobná zvířátka.Vytváříme sesazované misky, aranžmá na stůl a na zavěšení, ošatky, košíky, jarní kytice a vázy. Převládající barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá, které jsou hřejivé, veselé a jásavé

Velikonoční zajíček

5. dubna 2007 v 21:20 | Diddlík
  • v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života
  • v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti
  • dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová - přišel k nám z Německa
  • jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly
  • bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě

Velikonoční vajíčko

5. dubna 2007 v 21:19 | Diddlík
  • bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému
  • zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla
  • ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr
  • je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocit bezpečí
  • vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život
  • tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi
  • symbolem nového života je již od pohanských dob
Malovaná - nejčastěji červená
Bohatě malovaná
Jinak zdobené kraslice

Velikonoční beránek

5. dubna 2007 v 21:18 | Diddlík
Pohané - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci
Židové - ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí, beránek se také zbíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví
Křesťané - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
Na Šumavě se věřilo, že jeho posvěcení pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů

Velikonoční pomlázka

5. dubna 2007 v 21:17 | Diddlík
- dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, na Moravě - tatary, březové metličky
Proč se šlehalo
  • aby byla děvčata zdravá, pilná, a veselá celý rok
  • předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku
  • hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná
  • také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře.

Velikonoce - něco z historie

5. dubna 2007 v 21:10 | Diddlík
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.
 
 

Reklama